Jahody
-
Koupil jsem si sazenice jahod. Potřeboval bych vědět, jak daleko se od sebe vysazují?
Vzdálenost rostlin v řádku by měla být cca 25 až 35 cm. Jednotlivé řádky by měly mít vzdálenost 60 cm. U pnoucího jahodníku je vzdálenost sazenic přibližně 60 až 70 cm.
-
Rád bych se zeptal: Je možné pod jahody dávat mulčovací kůru? Máte s tímto problémem zkušenosti nebo nám doporučíte něco jiného?
Samozřejmě je možné umístit pod jahodník vrstvu mulče. Je pravda, ze místo mulčovací kůry se velmi často používá mulčovací látka. Těmito vrstvami se zamezí vzniku nežádoucího plevele, který ubírá sazenicím potřebné živiny. Velice často se také pod jahody umísťuje vrstva hoblin. Kromě neubírání živin je zabráněno i nežádoucímu zašpinění plodů od mokré půdy.
-
Mám už asi dva roky jakousi pokojovou jahodu. Je to takový dřevitý keřík (nevím už jak se přesně jmenuje). Zatím jen roste, ale žádné květy ani plody nemá. Můžete mi, prosím, poradit něco bližšího o této rostlině?
Vážený zákazníku, Vámi zakoupená pokojová jahoda je nejspíše Pajahoda - Duchesnea indica. Jedná se čistě o okrasnou rostlinu, jejíž plody jsou sice poživatelné, ale zcela bez chuti. Rostlina vyžaduje velmi světlé místo chráněné před přímým sluncem. V místnosti by neměla stát na příliš teplém místě, zejména přes zimu by měla být rostlina v teplotách kolem 10 stupňů C, ne teplejších. Starší exempláře při nedodržení této teploty hynou. V létě potřebuje hojnou zálivku a každý týden hnojit. V zimě nehnojíme a zálivku silně omezíme. Ze substrátu je nejvhodnější zemina bohatá na živiny.
-
Mám dotaz ohledně jahodníku, jak by se správně mělo pečovat o jahody v období na začátku jara?
Tato rostlina jíž vyhovují půdy s dobrou struktůrou, humózní, provzdušněné, dobře propustné v celém půdním profilu a mírně kyselé (pH 5-6,5), vyžaduje počátkem jara tato pěstitelská opatření. Pokud jste dělali nastýlku, je třeba ji v průběhu března až dubna odstranit. V tomto období se také kypří zemina, odpleveluje a odstraňují se suché a nemocné listy. Jsou-li v záhonu nějaké povytažené trsy od mrazu, přitiskáváme je k půdě. Během dubna a začátkem května se přihnojuje plnými hnojivy popřípadě speciálními hnojivy na jahody. Toto hnojení provádíme maximálně do začátku nakvétání rostlin. Opatrné přihnojení časně zjara je prospěšné hlavně u lehkých půd. Nadbytek dusíku podporuje růst listů a výběžků, snižuje výnos a podporuje hnilobu plodů.
-
Doslechl jsem se, že místo klasických sazenic zasíláte frigosadbu. Zajímalo by mne, o co se jedná a proč tak Vaše firma činí?
Vážený zákazníku, naše zásilková služba má ve svém sortimentu několik odrůd jahodníku. Nejedná se však o klasické sazenice, ale o tzv. FRIGO-sadbu, což jsou podchlazené, silně vyvinuté jahodové puky. Tato srdíčka s kořínky umístěná v blistrech, mají mnohem větší odolnost při přepravování. Frigosadba se naopak od klasických sazenic nevysazuje v srpnu ale na jaře. V době vysazovaní klasických sazenic - tedy v srpnu - je příliš veliké teplo na zasílání rostlin a mohlo by se stát, že by rostliny přišly v nekvalitním stavu. Proto naše zásilková služba tyto sazenice nevede.
-
Můžete mi, prosím, sdělit něco bližšího o nemoci, která napadla jahodníky na naší zahrádce? Na listech se objevují skvrny a posléze list zcela zaschne.
I když se ve skutečnosti jedná o dvě odlišné choroby, příznaky jsou velmi podobné a ochrana shodná. V obou případech se jedná o okrouhlé skvrny, které jsou výrazně červenofialově lemovány a uvnitř zasychají. U tzv. bílé skvrnitosti listů jsou skvrny drobnější ( maximálně 3-4 mm ) se světlým nekrotickým pletivem uvnitř, u tzv. fialové skvrnitosti jsou skvrny větší s hnědými středy. Počet skvrn se postupně zvětšuje, jednotlivé skvrny se spojují a listy zasychají. Napadány mohou být i listové řapíky nebo květní stonky, kde skvrny mají protáhlý tvar. Původci skvrnitostí přezimují na napadených listech. Šíření napomáhá vlhké a teplé počasí a přehoustlé porosty jahodníku. Nejnáchylnější ze všech odrůd jahodníku je jahodník měsíční. Fialová skvrnitost je oproti bílé skvrnitosti méně častá a vyskytuje se většinou v chladnějších vyšších polohách. Většinou nezpůsobí větší škody. Vyskytuje se i u jahodníků rostoucích volně v přírodě. Ošetření se provádí po sklizni plodů, v případě potřeby se ošetření jednou až dvakrát opakuje, a to v intervalech 10 až 14 dnů. K ochraně je možné použít přípravky Dithane DG nebo Champion 50 WP.